Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv teploty a sucha na obsah proteinů gliadinové a gluteninové frakce u čtyř odrůd pšenice
Tomasz, Teresa ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem vysoké teploty a nedostatku vody na obsah proteinů gliadinové a gluteninové frakce u čtyř odrůd pšenice ozimé: Bohemia, Tobak, Pannonia a odrůdy Syria s označením S46 (IG142780). Vzorky byly kultivovány při 26, 29, 32, 35, 38 a 41 °C v době kvetení při kontrolních zavlažovacích podmínkách (s vlhkostí půdy vyšší než 70 %) nebo při stresu sucha (s vlhkostí půdy nižší než 30 %). Pro separaci gliadinových proteinů byla použita metoda A-PAGE a gluteninové proteiny byly separovány metodou SDS-PAGE. Kvantifikace proteinů byla provedena počítačovou denzitometrií. Byl zjištěn významný vliv genotypu na lepkové proteiny. U odrůdy Pannonia byl vysoký obsah - a 5-gliadinů a LMW i HMW gluteninů, ale nízký obsah ostatních gliadinových frakcí. Opačně tomu bylo u ostatních odrůd. Vlivem teploty, stejně jako vlivem sucha, došlo ke zvýšení obsahu všech lepkových frakcí, zejména HMW gluteninů, 1,2-gliadinů a celkových gliadinů. Největší nárůst lepkových frakcí vlivem sucha byl pozorován u odrůdy Syria. U ostatních odrůd současné působení sucha a vysokých teplot způsobilo pokles obsahu gliadinů, ale nárůst obsahu gluteninů. Sucho při vysokých teplotách snížilo poměr gliadiny/gluteniny, nejvýznamněji u odrůdy Bohemia. Vlivem teploty tento poměr narůstal, zejména u odrůdy Tobak. U odrůdy Syria neměly žádné stresové podmínky vliv na poměr gliadiny/gluteniny.
Vliv mapování kandidátního řešení na efektivitu evolučního algoritmu
Hrbáček, Jiří ; Korček, Pavol (oponent) ; Křivánek, Jan (vedoucí práce)
Náplní předložené práce je sumarizace znalostí v oblasti teorie mapování kandidátního řešení, jejich analýza a aplikace na evoluční algoritmy. Práce podává přehled evolučních algoritmů, jejich klasifikaci a použití. Cílem práce je propojení získaných znalostí z oblasti evolučních algoritmů a mapování kandidátního řešení a vytvořit systém, který bude úspěšně demonstrovat vliv mapování na efektivitu evolučních algoritmů.
Charakterizace genotypu a fenotypu pacientů s ALS a ALS-FTD v České a Slovenské republice
Navrátilová, Nela ; Šlachtová, Lenka (vedoucí práce) ; Šípek, Antonín (oponent)
Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je vzácné a smrtelné neurodegenerativní onemocnění, které je charakteristické degenerací horních a dolních motorických neuronů mozku a míchy. Projevuje se postupným ochabováním a odumíráním svalstva, pacienti umírají nejčastěji na respirační selhání po 2-4 letech od propuknutí nemoci. Frontotemporální demence (FTD) patří mezi tři nejčastěji se vyskytujících demence s časným nástupem, je charakteristická degenerací frontálních a temporálních laloků mozku vedoucí k postupnému zhoršování kognitivních funkcí, chování a jazykových schopností. Tyto dvě klinické jednotky se potkávají v rámci jednoho spektra ALS-FTD, klinicky manifestací kognitivních poruch a histopatologicky nálezem hyperfosforylovaného TDP-43 a dalších proteinopatií. Cílem diplomové práce bylo charakterizovat demografické a genetické pozadí, fenotypové projevy onemocnění ALS a ALS-FTD a možný výskyt dalších neurodegenerativních onemocnění v rodinné anamnéze pacientů s ALS. Demografický profil a analýza fenotypových projevů byla provedena na základě klinických zpráv pacienta a dotazníkového šetření. Celkem bylo vyšetřeno 184 pacientů, molekulárně geneticky bylo analyzováno 146 pacientů a zpracováno 78 dotazníků. V rámci charakterizace genetického pozadí se práce soustředila na zjišťování přítomnosti...
Klinický význam polymorfismu rs4646994 v genu ACE
BÍCHOVÁ, Simona
Předložená bakalářská práce se zabývá, jak je patrné z názvu, jedním konkrétním polymorfismem rs4646994 v genu ACE a jeho klinickým významem. Gen ACE, složen z 26 exonů, je lokalizován na chromozomu 17q23 a jeho název ACE je zkratkou pro angiotenzin konvertující enzym. Tento enzym je schopen štěpit bílkoviny, přičemž je součástí systému renin-angiotenzin, který reguluje krevní tlak a rovnováhu tekutin a solí v organismu. Principem je štěpení bílkoviny zvané angiotenzin I na angiotenzin II. Ten pak způsobuje zúžení (konstrikci) cév, což vede ke zvýšení krevního tlaku. Tento protein také stimuluje produkci hormonu aldosteronu, který spouští vstřebávání solí a vody ledvinami. Zvýšené množství tekutin v těle následně zvyšuje krevní tlak. Kromě toho může angiotenzin II hrát také roli při vývoji ledvin. Vybraný polymorfismus ACE rs4646994 je velmi zajímavý z hlediska různých onemocnění (např. COVID-19, nefropatie u diabetes mellitus, syndrom polycystických vaječníků atd.) Významnou roli může hrát také u Alzheimerovy choroby, na kterou je zaměřena praktická část této bakalářské práce. Vyšetření polymorfismu rs4646994 v genu ACE bylo v rámci praktické části provedeno ve vybrané skupině 61 seniorských pacientů převážně s diagnózou demence metodou end-point PCR. Získaná data byla následně statisticky zpracována a porovnána s kontrolní skupinou pacientů bez diagnózy demence. Výsledky byly následně porovnány s dostupnými odbornými publikacemi.
Dědičnost zbarvení u králíků
HOZDOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce je zaměřena na praktické ověření zákonů dědičnosti zbarvení srsti u kříženců králíků plemen Kalifornský černý a Vídeňský modrý. Z těchto plemen, ze kterých první má bílé zbarvení s černými znaky na uších, nosní masce, nohách a pírku a druhé je plášťově modré se v dalších generacích vyskytovali i jedinci zbarvením neodpovídajícím ani jednomu z rodičů a byli plášťově černí. Tento jev byl dle analýzy genotypů obou plemen předpokládaný a dalším křížením potomků F1 generace se znovu začali vyštěpovat jedinci stejného zbarvení, jako byla původní dvě čistokrevná plemena. Bylo provedeno opakované křížení rodičovských plemen a dále i křížení jedinců F1 a F2 generace v různých kombinacích. Na základě genotypů rodičů bylo předpovídáno zbarvení jedinců všech typů vrhů a následně byly tyto poměry ověřovány i matematickou metodou nazývanou "Chí kvadrát test". Všechny tyto poměry byly souhlasné s předpoklady a cíl práce byl tedy ověřen.
Detection and variation of the crayfish plague pathogen in selected crayfish populations
Mojžišová, Michaela ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Buřič, Miloš (oponent)
Račí mor je tzv. "emerging disease", ktorej pôvodcom je oomycéta Aphanomyces astaci, patogén zaradený medzi 100 najhorších invazívnych nepôvodných druhov na svete. Introdukcia tohto patogénu zo Severnej Ameriky do Európy v druhej polovici 19. storočia, viedla ku kolapsom pôvodných európskych populácii rakov. V dnešnej dobre je A. astaci rozšírený v Európe a rozšíril sa i do iných častí sveta a ohrozuje všetky vnímavé druhy rakov neseveroamerického pôvodu. Ciele tejto diplomovej práce boli 1) poskytnúť informácie o úhynoch rakov na račí mor dokumentovaných v nedávnej dobe a pomocou mikrosatelitových a mtDNA markerov odhaliť, ktoré genotypové skupiny ich spôsobili; 2) otestovať zdravo vyzerajúce pôvodné raky pre potenciálny výskyt chronických infekcii spôsobených A. astaci v Česku. Medzi rokmi 2016 až 2018 bolo potvrdených šesť nových úhynov na račí mor, ktoré zahrňovali najmenej päť rôznych kmeňov A. astaci. Moje výsledky poskytujú prvý dôkaz o tom, že genotypová skupina D spôsobila masové úhyny Astacus astacus a Austropotamobius torrentium v Česku. Sekvenovaním mtDNA boli odhalené dva rôzne haplotypy z D haploskupiny, čo naznačuje dva nezávislé zdroje infekcie pravdepodobne, buď z okrasných rakov prítomných v krajine alebo sa rozšírili zo susediacich krajín. Genotypová skupina A bola zaznamenaná u...
Diagnóza laterality ve školním prostředí
Šnajdrová, Veronika ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce obsahuje teoretické základy projevů dominance mozkových hemisfér - laterality. Zabývá se vývojem laterality, jejím genotypem a fenotypem, stupni, typy a druhy laterality, zmiňuje se o následcích nevhodného výchovného působení na genotyp laterality a následné nápravě. Dále se zabývá diagnostikou laterality, a to především z pozice učitele. Základní myšlenkou této práce je podpora přirozeného vývoje dítěte prostřednictvím vhodného působení na lateralitu dítěte, konkrétně žáka s diagnózou dysfázie.
Zavedení diagnostiky nových bakteriálních patogenů Ralstonia a Achromobacter izolovaných od pacientů s cystickou fibrózou a stanovení jejich citlivosti k antibiotikům
Michálková, Alice ; Melter, Oto (vedoucí práce) ; Bébrová, Eliška (oponent)
Cystická fibróza (mucoviscidosis) je nevyléčitelné geneticky podmíněné onemocnění, které je způsobeno mutacemi v genu CFTR (Cystic Fibrosis Transmembrane Conductance Regulator Gene). Mezi nejčastější příčiny zvýšené mortality a morbidity pacientů patří bakteriální infekce dýchacích cest, které mohou být způsobeny i méně častými patogeny. Bakteriální druhy rodů Ralstonia a Achromobacter nejsou pro zdravého člověka patogenní, ale patří mezi patogeny prokázané ve sputu pacientů s CF. Avšak kvůli jejich fenotypové podobnosti s ostatními bakteriálními patogeny vyskytujícími se u pacientů s CF unikají pozornosti mikrobiologa. Cílem práce bylo navržení metod pro identifikaci rodu Ralstonia, stanovení kvantitativní a kvalitativní citlivosti k antibiotikům a zpracování literární rešerše zaměřené na problematiku rodu Achromobacter. Kmeny Ralstonia spp. byly identifikovány pomocí metod fenotypových a genotypových, byla stanovena jejich citlivost k antibiotikům a navržena originální metoda genotypové identifikace R. respiraculi.
Vliv specifických genů na hypermobilitu
Krýda, Tomáš ; Žatečka, Ladislav (vedoucí práce) ; Tomší, Adéla (oponent)
Práce se zabývá vlivem konkrétních variant specifických genů na výskyt kloubní hypermobility. Cílem práce je ověřit, zda se ve skupině osob otestovaných na polymorfismy genů COL5A1, ACTN3, COL1A1 a GDF-5 liší výsledky vyšetření kloubní hypermobility mezi jednotlivými genotypy. V teoretické části práce byla probrána specifika oboru sportovní genetiky, základní přehled poznatků o hypermobilitě, způsobech jejího vyšetření a jejích klinických projevech a dále podrobně rozebrána role zmíněných genů, jejich asociace se zdravotními a výkonnostními atributy a souvislost s hypermobilitou a rozsahem pohybu. Praktická část práce spočívala ve vyšetření 15 probandů (9 mužů a 6 žen) ve věku 28,7 ± 5,6 let pomocí čtyř systému pro hodnocení hypermobility. Všichni probandi prošli genetickým testováním pomocí metody PCR. Ke statistickému vyhodnocení byla užita jednofaktorová ANOVA. Hladiny významnosti p < 0,05 nebylo dosaženo v souvislosti s žádným z testovaných genů. Pro SNP rs 12722 genu COL5A1 byly průměry mediánů souhrnného skóre hypermobility jednotlivých genotypů 10,82 (CC), 7,30 (CT) a 10,99 (TT). Pro SNP rs 1815739 genu ACTN3 byly průměry mediánů souhrnného skóre hypermobility jednotlivých genotypů 6,22 (RR), 10,62 (RX) a 15,38 (XX). Pro SNP rs 1107946 genu COL1A1 byly průměry mediánů souhrnného skóre...
Genetika a fenotypová charakteristika Parkinsonovy nemoci s časným začátkem
Fiala, Ondřej ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Seeman, Pavel (oponent) ; Bojar, Martin (oponent)
Úvod: Mutace genu parkin (PARK2), asociované s autozomálně recesivní Parkinsonovou nemocí s časným začátkem (EOPD), mají v různých populacích variabilní četnost. Cílem této práce je popsat fenotypovou charakteristiku českých pacientů s EOPD, zhodnotit vliv faktorů vnějšího prostředí na riziko onemocnění a určit frekvenci alelických variant parkinu ve skupině pacientů a kontrol. Metodika: Celkem u 70 pacientů s EOPD (věk při vzniku nemoci ≤ 40 let) a 75 kontrol byla provedena fenotypová charakteristika a analýza alelických variant parkinu. Výsledky: V souboru nemocných byly zachyceny tyto hlavní fenotypové rysy: absence kognitivního deficitu, častý výskyt dystonie, deprese a hyperhidrózy, výborná odpovídavost na dopaminergní léčbu, brzký rozvoj polékových dyskinezí a hybných fluktuací. Pacienti s mutacemi parkinu měli signifikantně nižší věk při vzniku onemocnění. Práce v zemědělství a expozice chemikáliím byly spojeny s vyšším rizikem EOPD, naopak pití kávy představovalo protektivní faktor. Mutace parkinu jsme identifikovali u pěti pacientů (7.1%): bodová mutace p.R334C byla přítomna u jednoho nemocného, čtyři pacienti měli exonové delece. Kromě jedné homozygotní delece exonu 4, se všechny nalezené mutace nacházely v heterozygotní konstituci. V kontrolní skupině mutace zachyceny nebyly....

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.